Děti jsou kruté aneb šokující příběhy

Obrázek publikován se svolením David Castillo Dominici/FreeDigitalPhotos.net

Děti jsou andílci, ale také malí ďáblíci. Jen musíme doufat, že se z nich nestanou až tak velcí ďáblící, kteří někomu ublíží. Pojďme si o tom trošku popovídat…

Nedávno jsem se snažila upozornit na dětskou krutost. Dnes se k ní vrátím, neboť bych vám chtěla povědět pár příběhů, které se skutečně staly a u kterých jsem jako dítě byla. Možná se vám budou zdát bolestivé, možná si řeknete, že o nic přeci nejde. Nechám to jen na vašem individuálním posouzení. Doufám však, že vám nebudou připadat příběhy příliš kruté a nezveřejnitelné. Musíme si ale uvědomit, že jde o skutečné příběhy. Myslím si, že většinu z vás spíše osloví, neboť to, co šokuje, lidi láká.

Toto všechno jsou příběhy, které se staly v mém okolí, když jsem byla dítě. Přiznám se, že je mezi nimi i ten můj… Jde o příběhy dětí v tom nejproblémovějším období, tedy v pubertě.

Šikanovali ho a všichni si mysleli, že špatný je on

Znala jsem kluka. Byl hodný, milý, poslušný. Jen nebyl zrovna geniální, trpěl klasickými poruchami, jako jsou dyslexie a spol. Měl i trošku zvláštní vzhled. V jeho rodině byli všichni vysocí a hubení a měli bledou pleť stejně jako on. Všichni ostatní mu říkali smrťák, posmívali se mu a kluci ho šikanovali. Žádné z ostatních dětí mu nepomohlo. Oni kluci to před autoritou dokázali vždy zahrát na svou andělskou tvář, a tak byl před dospělými vždy špatný on.

Posmívali se jí, že je tlustá. A dohnali ji k bulimii

Znala jsem dívku, byla trošku silnější a ostatní ji brali jen jako tu „tlustou“. Když se vrátila po prázdninách do školy, bylo o 20 kilo hubenější (za pouhé 2 měsíce). Ukázalo se, že ji posměšky dohnaly až k bulimii.

Volali na ni „anorektičko“. Jenže ona ji vážně měla.

Byla samá ruka, samá noha. Nedokázala se sama srovnat se svým tělem, které příliš brzo dospělo. Ostatní na ni volali „anorektičko“. Říkali jí, že má jíst a že je jako smrt. Nikdo to však nemyslel vážně. Jenže ona anorexii vážně měla a nikdo jí nepomohl.

Říkali jí, že je socka. A ona jen měla velkou rodinu a rodiče v důchodu

Znala jsem dívku. Tajně o ní říkali, že je socka. Jenže ona měla velkou rodinu a rodiče a v důchodu. Přestože byla rodina bohatá, ostatní se s početností rodiny nedokázali smířit a zničili její vztahy k vlastní rodině.

Osahávali ji a ona zato nenáviděla sebe sama

Byla hezká, až překrásná. Kluci ji neustále osahávali. Jednou se to zvrtlo a skoro ji znásilnili. Začala nenávidět svoje tělo. Zhubla, trápila se a potom našla uvolnění u žiletek, kterými se řezala, jen aby bolestí ulevila zmučené duši.

Menses dostala ve 12, ostatní děti se jejímu „dospělému“ tělu smály

Znala jsem dívku. Menses dostala velmi brzy. Její tělo se začalo měnit. Bohužel ostatní nevyspělé děti, které dospívání a změny těla neznaly, se jí začaly smát. Nevěděla, co dělá špatně. Cítila se špatně. Její tělo bylo špatné. Skončila s poruchou příjmu potravy. Ve 12!

O takových věcech by se přeci mělo mluvit, nebo si snad myslíte, že o nic nejde a že se s tím ty děti vyrovnají samy?

Fotografie publikována se svolením David Castillo Dominici/FreeDigitalPhotos.net

Autor: Markéta Vlková

Markéta Vlková
Studentka práv s kreativní duší a láskou k životu. "Život se snažím vnímat a prožívat všemi svými smysly. A posledním smyslem člověka je jeho fantazie."

Komentovat

Email nebude publikován. Požadovaná pole jsou označena *

*

Scroll To Top