Knězovy děti

PriestChildren-webbanner640x360-CZ

Hledáte netradiční film z pro nás velmi netradiční dílny? Zkuste okusit sladkohořkou chuť filmu Knězovy děti, který si vás podmaní svým suchopádným a surovým humorem, který není zaobalen strouhankou konvencí. Na první pohled komedie, na druhý pohled však tragédie vážných témat skrývající se v humoru a číhající na vnímavého diváka.

Knězovy děti pochází z oblasti, kterou bychom si s filmem jen těžko spojovali, přesto tato oblast filmy produkuje a vysílá je dál do světa. Zajímalo by mě, proč naši rodnou zem tyto filmy vždycky přeletí, místo aby navštívily kina v našich krásných městech a městečkách, a potěšily tak nemalé množství párů očí českých diváků.

O jaké oblasti, která se stala matkou Knězových dětí, je řeč? O zemi nacházející se na jihovýchod od nás, v krajinách nedávných svárů a šarvátek, bitek a rozdělování. Vítězem a původcem filmu je Srbsko, jedna ze zemí bývalé Jugoslávie. Český divák má oblast Balkánu spojenou hlavně s rozjuchanými, výskavými a poskakujícími filmy Řeků. Nenechme se však mýlit, neboť právě chorvatské, srbské a černohorské filmy mají svoje kouzlo, které objevily hlavně filmové festivaly a specializované přehlídky. Pokud vás tedy Knězovy děti zaujmou a zatoužíte po dalším objevování balkánských filmů, zamiřte spíše na filmové festivaly přinášející kvalitní světové filmy místo do kina.

Když už hovoříme o filmových festivalech, tak musíme říci, že právě náš nejznámější filmový festival v Karlových Varech pro nás objevil režiséra Vinka Brešana, otce Knězových dětí. Brešanův snímek se při své karlovarské premiéře dostal i do hlavní soutěže a přesto, že mezi silnou konkurencí neuspěl, podmanil si srdce českých diváků, neboť humor a podoba Knězových dětí je českému divákovi a českému stylu tragikomedií velmi blízká.

Brešanovy filmy

Vinko Brešan natočil řadu oceňovaných filmů. Mezi jeho nejznámější tituly se řadí komedie Duch maršála Tita, který roku 2000 získal karlovarské ocenění za režii, dále válečné drama Svědkové a v neposlední řadě také milostná tragikomedie Bez konce.

Co se nejvýraznějšího tónu prolínajícího se Brešanovými filmy týče, Brešan hraje na strunu odcizených světů, ve kterém se láska stala předmětem cynické manipulace. Hlavní podtext tak zastiňuje i téma válečného konfliktu, který výrazně ovlivnil Brešanovu filmařskou generaci, a tak se k němu Brešan neustále vrací.

Manipulace nejen s láskou

Ústřední postavou a oním loutkařem, který si pohrává s láskou a vášní jako se svými dřevěnými loutkami, se ve filmu Knězovy děti stal právě kněz Fabijan. Fabijana ztvárnil mladý Krešimir Mikič přijíždějící na dalmatský ostrov za účelem výpomoci zestárlému kolegovi.

Mladý kněz neví, jak si u svých oveček získat stejnou oblibu, které se těší jeho starý kolega, jak se jim přiblížit a účinně na ně působit. Připadá si bezradný. Situace v jeho svěřené vesničce je, zdá se, bezvýchodná. Jeho zoufání však odezní v okamžiku, kdy najde svoje svaté poslání.

Poslání zachránce

Fabijan se rozhodne zachránit umírající vesničku, kterou trápí malá porodnost zvýrazňována velkou úmrtností. Jak ke svému úkolu přistoupit, jak ho pojmout? Nakonec se rozhodne, že jeho nástrojem se stanou kondomy. Za účelem splnění svého cíle se spojí s trafikantem Peterem, který začne prodávat kondomy, jež Fabijan po večerech propichuje. Děti se však stále nerodí, svatby se stále nekonají, jen lidé neustále umírají za dalšího zvonění umíráčku. Vysvobozením se stane lékárník Marin, který na místo antikoncepce začne prodávat vitamíny, vždyť dnešní ženy mají takový strach z početí, že se často chrání dvojitou ochranou.

A konečně můžou sabotážníci jásat, neboť slečny přicházejí se svými chlapci a žádají o sňatek. A tak smutné zvonění umíráčku vystřídá radostný halas svatebních zvonů.

Z komedie tragédií

Zdá se vám dané téma pouhopouhým populistickým vtipem? Tak zadržte, neboť vtip s ladnou grácií přechází ve vážnou tvář a všechno, co se zdálo být vtipnou iluzí, se stane suchou realitou. Ale více už vám prozrazovat nebudeme.

Svecenikova djeca, Kňazove deti, Priest’s Children, The

Komedie / Drama

Chorvatsko / Srbsko, 2013, 93 min

 Zroj obrázku: http://www.filmeurope.eu

Autor: Markéta Vlková

Markéta Vlková
Studentka práv s kreativní duší a láskou k životu. "Život se snažím vnímat a prožívat všemi svými smysly. A posledním smyslem člověka je jeho fantazie."

Komentovat

Email nebude publikován. Požadovaná pole jsou označena *

*

Scroll To Top