Problémový rozchod partnerů

hádka

Moje kamarádka, se nedávno rozešla se svým přítelem. Ještě do nedávna, to byla láska převeliká. Platili si nájem, inkaso a vše kolem účtů na půl, včetně vybavení domácnosti. Na tom, by nebylo zase až tak nic moc divného, pokud by platili na půl i ostatní věci. Například potraviny byly čistě v její režii, zatím co, její přítel neměl práci. V tu dobu ho vůbec nenapadlo, že by měl dávat půlku. Dalo by se tedy říci, že většinu účtů platila ona. Mimo jiné zajišťovala veškeré nutnosti, které se během života nakupí. Ať už to bylo jednání s úřady, jednání o pronájmu bytu, cokoliv. Dalo by se říci, že dobrovolně na sebe převzala veškerou zodpovědnost a práci ve vztahu.

Žena v roli „tažného koně“

Její přítel, jí nikdy nekoupil sám od sebe dárek, aniž by si předem nespočítal, zda se mu to trochu vyplatí. Nikdy nedostala nic navíc, pokud neměla narozeniny či nebyly zrovna vánoce. Když šla někam na návštěvu, seděl doma, a nikdy nešel s ní. Nepěstovali společné koníčky a neměli společné cíle. Ona neměla páru, o tom kolik odkládá bokem a ani nevěděla na co? Bloumali životem, jen tak. Nikdy s ní nechtěl vést žádné diskuze, že je otravná a pořád má nějaké problémy, pokud s ním chtěla na to téma hovořit. Byla to ona, kdo se cítil provinile a že něco ve vztahu, dělá špatně. Na otázku, proč s takovým člověkem vůbec je, pokud není spokojená? Reagovala většinou pokrčením ramen.

Pečovatelská láska

Děláme to proto, že to zkrátka dělat chceme. Milujeme tu osobu a chceme o ní pečovat, se vší tou láskou, kterou pociťujeme. Ale v koutku duše čekáme, že nám to jednoho dne, ten člověk bude v dobrém vracet. Pokud do vztahu pouze dáváme, ale nemáme jak načerpat z něj i energii, je to celé špatně. Jak to asi mohlo dopadnout? Začala stagnovat, přestala pečovat, projevovat lásku a bylo zle. Ve finále, jí přítel vyčetl vše a ještě se cítil ukřivděný. Můžeme namítnout, že pravda je uprostřed. To se bezesporu nedá popřít. Protože pokud něco pro druhého děláme, nemůžeme mu to vyčítat. Nikdo nás k tomu nenutil. Osobně si myslím, že není potřeba litovat, že jsme v takovém vztahu byli. Myslím si, že se jedná o nějaký vývoj člověka, který se má tímto něco nového naučit. Možná je to otázka sebevědomí, špatné komunikace nebo je zakopaný pes jinde? Také se vám stává, že máte ve vztahu pocit, že dáváte víc, než dostáváte? Obrátila jsem s touto otázkou na odborníka paní Mgr. Helenu Petrovou.

Žena může pečovat, starat se, ale není to zcela nezištné. I ona očekává, že se přítel „nějak“ zachová. Hlavní problém je v komunikaci. Pár v rámci zamilování a lásky očekává, že ten druhý ví, co by měl dělat. Ví na co ten druhý myslí, co cítí, co chce a po čem touží. Bohužel realita je neúprosná. Na počátku se zdá, že možná existuje souznění, ale vše je určeno hormony, které realitu barví na růžovo. Když zamilovanost opadne, vlastně se reálně nic nezmění, jen začneme vnímat skrze realitu.

Čas na rozchod

Po prohlédnutí do reality se kamarádka rozhodla vztah ukončit. Ten probíhal za docela zvláštních okolností, kdy partner dělal naschvály a cítil, že veškerou zodpovědnost za nepovedený vztah, je na hlavě partnerky. Podle slov paní Petrové, je klidový rozchod možný pouze tam, kde již všechny emoce vychladly. Tam kde emoční chlad, je na úrovni ignorace se dokáže pár rozejít klidně. Je to ale hodně smutné.

Fotografie publikována se svolením artur84 / FreeDigitalPhotos.net

Autor: Gábina

Gábina
Jmenuji se Gabriela Kortová, narozena jsem ve znamení lva. Mezi moje koníčky patří psaní, kreativní činnost, sport. Jsem partnerka, maminka, teta, dcera, sestra, kamarádka, a když to situace vyžaduje, tak herečka. Mám ráda veselé a upřímné lidi.

Komentovat

Email nebude publikován. Požadovaná pole jsou označena *

*

Scroll To Top